Metodický pokyn = učitel

Tematické zařazení experimentu

• planeta Země
• rotace Země kolem Slunce
• střídání dne a noci
• sluneční záření
• zatmění Slunce

Cíl experimentu

• Cílem experimentu je srovnání délky dne na různých místech Evropy ve stejném čase.

Poznámky k realizaci experimentu

• Tato aktivita poskytuje výbornou příležitost pro mezinárodní spolupráci žáků z různých míst na Zemi. Žáci sbírají experimentální údaje během dohodnutého období, vyměňují si je se svými partnery z jiných zemí a využívají je při další klasifikaci, analýze a prezentaci. Měření může tvořit základ rozličných krátkodobých nebo dlouhodobých žákovských projektů. Vedle rozvíjení a upevňování znalostí a dovedností z fyziky, žáci mají příležitost procvičovat si v reálném kontextu studovaný cizí jazyk a využít mezipředmětové vztahy fyziky s geografií, matematikou a informatikou.

Návod na zpracování dat

• Způsob zpracování a analýzy závisí na charakteru a množství naměřených, resp. shromážděných údajů. Důležité je, aby žáci seřadili data podle nějakého smysluplného kritéria. Na většinu otázek lze odpovědět přímým odečítáním příslušných hodnot ze získaných grafických závislostí. Hledané průměrné hodnoty a časové intervaly žáci vypočítají s využitím běžných numerických operací.
• Pokud byla data od partnerů naměřené s použitím různého softwaru, je vhodné všechna data transformovat do tabulkového programu a využít jeho nástroje pro další zpracování a prezentaci dat (=sdílené tabulky).

Závěry z experimentu

• Odpovědi na problémové otázky předložené žákům lze nalézt v astronomických údajích v denním tisku, astronomických ročenkách, na internetu apod.

Žákovské aktivity

• Měření venkovní intenzity světla a venkovní teploty v dohodnutém časovém intervalu. Určení času východu a západu Slunce v daném intervalu. Výpočet průměrné délky dne z naměřených údajů.
• Sbírání dat z různých zdrojů na mezinárodní úrovni. Seskupování dat podle data a zeměpisné šířky místa měření. Prezentace sesbíraných dat v tabulkách a grafech.
• Porovnání získaných výsledků s výsledky žáků z jiné země.

Souvislost se životem, přírodou a praxí:

• Díky rotaci Země se na každém místě na zemském povrchu střídá den a noc. V každém momentě má přesně polovina Země denní světlo a druhá polovina noc. Denní světlo je směsí slunečního světla, světla oblohy (světla rozptýleného ve vzduchu a oblacích) a světla odraženého od země. Kromě toho ještě dva další faktory způsobují změny v délce dne: inklinace a neměnící se směr zemské osy. 20. nebo 21. března a 22. nebo 23. září sluneční paprsky dopadají kolmo na rovník. Tehdy mají dny a noci stejnou délku na celé Zemi. V každém jiném čase závisí délka dne od šířky daného místa.
• Během jasného slunečného dne se zdá, že Slunce svítí celou svou silou. Ale není tomu tak. Většina slunečního světla nikdy nedopadne na zem. Slunečnímu záření, které dopadá na Zemi nad její atmosférou, brání v přechodu přes vzduch dva procesy: pohlcování a rozptyl. Pohlcováním se část světla ze svazku ztrácí a mění na teplo. Pohlcené světlo se už nikdy neobjeví ve viditelné části spektra, ačkoliv se může vyzářit ve formě tepelného záření daleko od infračerveného. Rozptyl mění směr světla ze svazku, odchyluje světelné paprsky od jejich původního směru.