les v Jizerských horách v roce 2006  zničený  znečištěným ovzduším – zejména SO₂.    

I když se v současné době kouřové plyny z elektráren odsiřují, část nečistot se stále do ovzduší dostává,  a proto se lesy v těchto oblastech občas práškují vápencem, který snižuje kyselost půdy.

V Jizerských horách se už lesy opět zazelenaly, ale přišla další  a ještě větší katastrofa – a postihla celou naši republiku v oblastech smrkových lesů…        spojily se na ní  dvě příčiny -  kůrovec a sucho.

Tak začaly lesy usychat  téměř po celé republice. - a neusychají pouze smrky, ale dokonce na mnoha místech i borovice

Katastrofa se začala šířit od sveverní Moravy směrem k jihu a západu, jak ukazuje mapka – a místo lesů  zůstávají obrovské vykácené bezlesé plochy……. (barvou se vyznačuje množství dřeva napadeného kůrovcem a vytěženého v roce 2018)

Katastrofa se začala šířit od sveverní Moravy směrem k jihu a západu, jak ukazuje mapka – a místo lesů  zůstávají obrovské vykácené bezlesé plochy…….(barvou se vyznačuje množství dřeva napadeného kůrovcem a vytěženého v roce 2018)

A jaká je krajina bez lesů???

Ukazuje se, že příčinou této katastrofy není jen kůrovec, který zkázu dokončí, ale i celkové hospodaření, které krajinu vysušuje a zvyšuje v ní teplotu.

O tom, jaký význam mají lesy v krajině i rozptýlená zeleň mezi lány polí se můžeme přesvědčit i doporučeným měřením v okolní přírodě.

Námět k pozorování:

V některém slunečném dnu ke konci školního roku (nebo o prázdninách) si vyjděte do okolí a podle možností změřte teplotu v bylinném patru lesa a potom ve stejné výšce nad povrchem v místech, kde byly stromy vykáceny a vznikla tam bezlesá planina.

Potom totéž opakujte v bezlesé krajině v okolí a změřte teplotu ve stejné výšce nad zemí na sklizeném poli (obilnin nebo řepky) a v místech s rozptýlenou zelení (na mezi s keři, bylinami apod.). Místa měření si vyfotografujte, napište den a hodinu měření – a měření několikrát (alespoň 3x) opakujte. Vyvoďte závěr – a popř. po prázdninách porovnejte s ostatními.