Typ: Ukol
24896:Kůrovcová katastrofa
Kůrovcová katastrofa
Co si představuješ pod označením přírodní katastrofa?
Co bývá přímou příčinou těchto přírodních katastrof?
Podobné přírodní katastrofy nemusí způsobit jen náhlé příhody, ale také dlouhodobě působící sucho – a různé lidské činnosti
V druhé polovině minulého století naše lesy v severní části země byly zcela zničeny znečištěným ovzduším především vlivem plynu, jehož chemický vzorec je SO2. Jaký je název tohoto plynu?
Prohlédni si obrázek:
les v Jizerských horách v roce 2006 zničený znečištěným ovzduším – zejména SO2.
I když se v současné době kouřové plyny z elektráren odsiřují, část nečistot se stále do ovzduší dostává, a proto se lesy v těchto oblastech občas práškují vápencem, který snižuje kyselost půdy.
V Jizerských horách se už lesy opět zazelenaly, ale přišla další a ještě větší katastrofa – a postihla celou naši republiku v oblastech smrkových lesů… spojily se na ní dvě příčiny - kůrovec a sucho.
Tak začaly lesy usychat téměř po celé republice. - a neusychají pouze smrky, ale dokonce na mnoha místech i borovice
Katastrofa se začala šířit od sveverní Moravy směrem k jihu a západu, jak ukazuje mapka – a místo lesů zůstávají obrovské vykácené bezlesé plochy……. (barvou se vyznačuje množství dřeva napadeného kůrovcem a vytěženého v roce 2018)
Katastrofa se začala šířit od sveverní Moravy směrem k jihu a západu, jak ukazuje mapka – a místo lesů zůstávají obrovské vykácené bezlesé plochy…….(barvou se vyznačuje množství dřeva napadeného kůrovcem a vytěženého v roce 2018)
A jaká je krajina bez lesů???
Ukazuje se, že příčinou této katastrofy není jen kůrovec, který zkázu dokončí, ale i celkové hospodaření, které krajinu vysušuje a zvyšuje v ní teplotu.
Uvaž, zda lesní katastrofa může souviset i se současnými klimatickými změnami a napiš svůj názor:
O tom, jaký význam mají lesy v krajině i rozptýlená zeleň mezi lány polí se můžeme přesvědčit i doporučeným měřením v okolní přírodě.
Námět k pozorování:
V některém slunečném dnu ke konci školního roku (nebo o prázdninách) si vyjděte do okolí a podle možností změřte teplotu v bylinném patru lesa a potom ve stejné výšce nad povrchem v místech, kde byly stromy vykáceny a vznikla tam bezlesá planina.
Potom totéž opakujte v bezlesé krajině v okolí a změřte teplotu ve stejné výšce nad zemí na sklizeném poli (obilnin nebo řepky) a v místech s rozptýlenou zelení (na mezi s keři, bylinami apod.). Místa měření si vyfotografujte, napište den a hodinu měření – a měření několikrát (alespoň 3x) opakujte. Vyvoďte závěr – a popř. po prázdninách porovnejte s ostatními.
V jakém stavu jsou lesy v okolí?