Typ: Ukol
20426:Vlivy radioaktivního záření
Vlivy radioaktivního záření
V našem prostředí není jen různé sluneční záření, ale také záření, které vzniká přeměnou prvků v zemské kůře čili přirozenou radioaktivitou. Ta spočívá v postupném rozpadu nestálých atomů (izotopů) některých prvků na jiné prvky, při kterém se uvolňuje záření a radioaktivní prvky se dostávají do prostředí – do půdy, do vody, do ovzduší.
Tak například prvek radium s nukleonovým číslem 226 se změní v radioaktivní plyn radon Rn
Prohlédni si, jak se rozpadne radium s nukleonovým číslem 226.
Přečti si o radonu zajímavost.
U nás se vyskytuje tento plyn poměrně často v zemské kůře. Větší množství obsahují i vody v západních Čechách, jako např. v Jáchymově, které se používají k léčení.
Trvale zvýšené množství radonu v ovzduší však přispívá ke vzniku rakoviny plic. Protože se může dostávat do uzavřených místností v domech z některých stavebních materiálů nebo z hornin v zemské kůře, musí se v některých částech naší republiky zjišťovat jeho množství před zahájením stavby a provést opatření, aby se uvnitř obydlí nekoncentroval. Stavební materiály podléhají kontrole Úřadu pro jadernou bezpečnost.
V minulosti se o tomto nebezpečí nevědělo a některé stavby se musely dokonce odstranit.
Přirozená radioaktivita není velká a často se využívá i k léčení. Lidé i všechny organismy žijí v určité míře přirozeného radioaktivního záření, ale zvyšování jeho zdrojů v prostředí je velmi škodlivé. Zdroje radioaktivního záření (tj. radioaktivní prvky) se z prostředí do těla mohou dostávat dýcháním, vodou, jídlem i prostřednictvím kůže. Doba, za kterou se rozpadne polovina množství daného prvku v prostředí (např. i v našem těle) - je tzv poločas rozpadu tohoto prvku. Ten je u různých radioaktivních prvků různě dlouhý. U některých netrvá ani sekundu, u některých je dlouhý několik dní, a u některých stovky či tisíce let.
Vysvětli tento zápis:
V současné době lidé umějí vyvolávat radioaktivitu uměle a také ji různě využívají i ve zdravotnictví: gama záření např. v tzv. gama noži k odstraňování nádorů, nebo různě upravené beta záření pro rentgenování.
Všechny typy radioaktivního záření však působí škodlivě na buňky – buď je zcela ničí, nebo v nich poškodí DNA. Musí se proto využívat jen v určitém malém množství.
Při větším množství záření se poškozuje DNA - může vzniknout situace, že jedinci s takovou změnou nemohou buď vůbec žít, nebo mohou být různě poškození.
Zjisti z tajenky, jakým slovem se takové změny v dědičné informaci označují:
Jak zní 3.pád od zájmena on: | |
Ukazovací zájmeno ženského rodu: | |
1.slabika od označení finanční hodnoty: |
|
Změny v dědičné informace se označují slovem: |
Pozorně čti a řeš úkoly:
V atomových elektrárnách vzniká větší množství značně průrazného záření.
Při úniku radioaktivního záření po haváriích atomových elektráren se často do prostředí dostává radioaktivní izotop 90Sr. Stavba atomu stroncia (Sr ) je podobná atomu vápníku a stroncium se může podobně jako vápník dostávat do našeho těla třeba s některou zeleninou.
Stabilní izotopy stroncia našemu tělu nijak neškodí na rozdíl od stroncia radioaktivního, které je velmi nebezpečné.
Radioaktivní 90Sr má poločas rozpadu asi 30 let – a tak, pokud se dostane do těla, po dlouhou dobu z míst uložení ( z kostí) vysílá záření do těla.
Podobně je nebezpečný radioaktivní jód i další prvky. Poločas rozpadu jódu je 8 dní.
Radioaktivní jód může ovlivnit propuknutí těžké nemoci (rakoviny) štítné žlázy.
Značné množství radioaktivního jódu se dostalo na naše území v době havárie jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině podobně jako radioaktivního stroncia.
Víš, co je dozimetr? Nevíš-li, zjisti.
Záření v našem prostředí nepatrně zvyšuje jakékoliv využívání fosilních paliv, pobyt u TV, rentgenové vyšetření apod. Toto zvýšení se však nepovažuje za nebezpečné.
Pro udržitelnost rozvoje je třeba velkou pozornost vždy věnovat atomovým elektrárnám, uložení radioaktivního odpadu a stále si uvědomovat nebezpečí jaderných zbraní.