24

Odlišnosti nároků lidí na prostředí

Ve světě se stále častěji hodnotí různé srovnávací ukazatele důležité pro udržitelnost dalšího rozvoje – např.: růst HDP,  spotřeba vody, růst populace, úroveň vzdělávání, spotřeba potravy,  spotřeba energie,  stav ekosystémů apod.

Co ukazuje porovnávání takových údajů? Zatrhni, co si myslíš:

Svět se vyvíjí:

Takovým  srovnávacím ukazatelům  se říká indikátory. Přečti si podle zájmu další  část úkolu a pokus se řešit úlohy.

Jeden z takových  údajů (indikátorů), který se snaží dát na základě složitých matematických výpočtů dohromady několik jednotlivých porovnání,  je kombinovaný údaj ekologická stopa. S tímto pojmem se můžeš občas setkat v různých zprávách. Co vlastně  znamená?

Tento indikátor má přibližně vyjádřit předpoklad, jakou plochu  Země potřebují jednotlivé státy k získání různých přírodních zdrojů pro potravu, výrobu různých výrobků i k různým způsobům odkládání a likvidace odpadů.  Plocha se vyjadřuje v tzv. globálních hektarech (gha). Složitými výpočty bylo určeno, že průměrně každý člověk by potřeboval asi 2,7 gha. Mezi jednotlivými státy jsou ovšem velké rozdíly v souvislosti s nároky na energii, na další zdroje, úroveň technologií atd.

Prohlédni si mapu  ekologické stopy jednotlivých států – tj., kolik globálních hektarů (gha) jednotlivé státy potřebují.  Všimni si velkých rozdílů náročnosti lidí na pomyslné globální hektary v různých oblastech světa : od více než 10gha – po méně než 1 gha.

Autor: Gromat – Vlastní dílo, Daten vom Footprintnetwork [1], CC0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=15069393
Které státy mají největší ekologickou stopu v současnosti, čili které státy mají největší spotřebu - nejvíce z přírody čerpají a produkují hodně odpadů?
Kolik lidí v nich žije?
Kolik lidí má přibližně současná lidská populace?


Porovnej ekologickou stopu bohatých států s ekologickou stopou chudých států, kde žije většina lidské populace.

Které státy podle zjištěné ekologické stopy více ovlivňují prostředí? Státy rozvinuté náročné na spotřebu, nebo státy rozvojové, ve kterých žije většina populace?
Do které skupiny států v roce 2007 podle mapy přibližně patřila naše republika? Co z toho plyne pro naše jednání?
Myslíš, že v současné době je už situace lepší, než v roce 2007 ?
Udělal(a) jsi pro to něco také Ty?

Ekologickou stopu je možno vztáhnout i k jednání jednotlivých lidí. Zjisti svoji osobní  ekologickou stopu na adrese: kalkulátor osobní ekologické stopy  https://www.hra-o-zemi.cz/bydleni#vypocet

Často se ekologická stopa porovnává s jiným indikátorem – s tzv. ekologickou kapacitou Země.   Zkus tomu porozumět:

Označ skupinu organismů, která je v každém ekosystému zdrojem potravy pro ostatní organismy:

Doplň:

Z různých ekosystémů je možno získat různou produkci biomasy (= různé množství  které jsou základem pro všechny další organismy v ekosystému. 

Jak se jmenuje reakce, která umožňuje získávat biomasu?
Co ovlivňuje množství získávané biomasy?

Prohlédni si nejprve příklady produkce různých přirozených ekosystémů. (Produkce se vyjadřuje jako  sušina = vysušená biomasa)

D. Kvasničková
Ve kterém přirozeném ekosystému se na ploše 1 m2 za den vytvoří fotosyntézou nejvíc organických látek v podobě biomasy – čili které ekosystémy mají největší produktivitu?
Jaké jsou tam podmínky prostředí?
Čím se liší přirozený a umělý ekosystém?

Produkce umělých ekosystémů je také různá – podívej se na další obrázek:

D. Kvasničková

Produktivita polí se  se snižuje tím, že se rostliny každý rok sklízejí a obvykle se znovu sejí, takže po část roku na nich nejsou vzrostlé rostliny.

Čím se naopak produktivita polí zvyšuje?

Z produktivity  všech ekosystémů (tj. využívané plochy oceánů, sladkých vod, polí, pastvin,  lesů, atd.) je možno určit průměrnou produktivitu za rok – tzv. ekologickou kapacitu Země (čili biokapacitu). K porovnání ekologické kapacity se také využívají tzv. globální hektary  (gha);  jeden globální hektar je plocha 100x100m s průměrnou ekologickou produktivitou  Země.  Na základě složitých výpočtů se určuje, kolik takových globálních hektarů (gha) je v současnosti k dispozici. Průměrně jich počátkem tohoto tisíciletí bylo k dispozici přibližně 1.75 gha/na osobu.

Mapka ukazuje, kolik gha/osobu  je v jednotlivých oblastech světa k dispozici.  

Autor: Gromat – Vlastní dílo, Daten vom Footprintnetwork [1], CC0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=15069343

Uveď příklady států, kde je zatím k dispozici nejvíce gha /osoba:   


11