Ve světě se stále častěji hodnotí různé srovnávací ukazatele důležité pro udržitelnost dalšího rozvoje – např.: růst HDP,  spotřeba vody, růst populace, úroveň vzdělávání, spotřeba potravy,  spotřeba energie,  stav ekosystémů apod.

Co ukazuje porovnávání takových údajů? Zatrhni, co si myslíš:

Svět se vyvíjí:

Takovým  srovnávacím ukazatelům  se říká indikátory. Přečti si podle zájmu další  část úkolu a pokus se řešit úlohy.

Jeden z takových  údajů (indikátorů), který se snaží dát na základě složitých matematických výpočtů dohromady několik jednotlivých porovnání,  je kombinovaný údaj ekologická stopa. S tímto pojmem se můžeš občas setkat v různých zprávách. Co vlastně  znamená?

Tento indikátor má přibližně vyjádřit předpoklad, jakou plochu  Země potřebují jednotlivé státy k získání různých přírodních zdrojů pro potravu, výrobu různých výrobků i k různým způsobům odkládání a likvidace odpadů.  Plocha se vyjadřuje v tzv. globálních hektarech (gha). Složitými výpočty bylo určeno, že průměrně každý člověk by potřeboval asi 2,7 gha. Mezi jednotlivými státy jsou ovšem velké rozdíly v souvislosti s nároky na energii, na další zdroje, úroveň technologií atd.

Prohlédni si mapu  ekologické stopy jednotlivých států – tj., kolik globálních hektarů (gha) jednotlivé státy potřebují.  Všimni si velkých rozdílů náročnosti lidí na pomyslné globální hektary v různých oblastech světa : od více než 10gha – po méně než 1 gha.

Porovnej ekologickou stopu bohatých států s ekologickou stopou chudých států, kde žije většina lidské populace.

Ekologickou stopu je možno vztáhnout i k jednání jednotlivých lidí. Zjisti svoji osobní  ekologickou stopu na adrese: kalkulátor osobní ekologické stopy  https://www.hra-o-zemi.cz/bydleni#vypocet

Často se ekologická stopa porovnává s jiným indikátorem – s tzv. ekologickou kapacitou Země.   Zkus tomu porozumět:

Označ skupinu organismů, která je v každém ekosystému zdrojem potravy pro ostatní organismy:

Prohlédni si nejprve příklady produkce různých přirozených ekosystémů. (Produkce se vyjadřuje jako  sušina = vysušená biomasa)

Produkce umělých ekosystémů je také různá – podívej se na další obrázek:

Produktivita polí se  se snižuje tím, že se rostliny každý rok sklízejí a obvykle se znovu sejí, takže po část roku na nich nejsou vzrostlé rostliny.

Z produktivity  všech ekosystémů (tj. využívané plochy oceánů, sladkých vod, polí, pastvin,  lesů, atd.) je možno určit průměrnou produktivitu za rok – tzv. ekologickou kapacitu Země (čili biokapacitu). K porovnání ekologické kapacity se také využívají tzv. globální hektary  (gha);  jeden globální hektar je plocha 100x100m s průměrnou ekologickou produktivitou  Země.  Na základě složitých výpočtů se určuje, kolik takových globálních hektarů (gha) je v současnosti k dispozici. Průměrně jich počátkem tohoto tisíciletí bylo k dispozici přibližně 1.75 gha/na osobu.

Mapka ukazuje, kolik gha/osobu  je v jednotlivých oblastech světa k dispozici.