Lidé po tisíciletí využívali a měnili přírodu podle svých potřeb a často se hovořilo i o boji s přírodou.

Porovnej obrázky, které ukazují rozlohu lesů v Evropě v rozmezí tisíce let.

Ještě daleko výrazněji začali lidé působit na přírodu po průmyslové revoluci.

V roce 1952 na znečištění ovzduší při tzv. velkém smogu v Londýně zahynulo okolo 5 000 lidí.

Rychle rostoucí počet obyvatel potřeboval více potravy a na světě se v mnoha místech rozorávaly stepi, kde drn půdu chrání před erozí. Podívejte se, jak polní hospodaření  mění step.

Jaké důsledky může mít nepromyšlené hospodaření  v takových krajinách – např. rozorání obrovských ploch půdy najednou. Přečti si o jedné katastrofě:

2. května 1935 v noci začala prachová bouře, která zničila půdu z plochy obrovských lánů polí o rozloze 450 000 km² a odhaduje se, že odnesla asi 200 milionů tun ornice až z hloubky 30 cm přes 2/3 amerického kontinentu – z Texasu, Kansasu a Oklahomy až k pobřeží Atlantiku. Statisíce zemědělců bylo zcela ožebračeno. 

Ukaž si na mapě vyjmenované státy.

Půda v této oblasti byla velmi poškozena. Takové poškození půdy se označuje slovem degradace půdy.

A přečti si další příklad z jiného kontinentu, na který průmyslová revoluce působila nepřímo (kde se naopak žádný průmysl nerozvíjel):

Po 2.světové válce se rozšířila poptávka po burských oříškách.

V Nigeru se každá půda, i ta, na které byla  do té doby jen tráva, využila k pěstování podzemnice olejné. Z předcházejících 73 000 ha se plocha pro tuto plodinu během jednoho až dvou let zvětšila na 432 000 ha. Zatímco pěstování rostlin pro obživu tamních lidí (jako je proso a čirok) vytváří v půdě drn, který brání vypařování vody, podzemnice olejná se při sklizni vytrhává i s kořeny – a půda je nechráněná a snadno se vysušuje.

Navíc se začalo chovat více kusů dobytka, protože byla také poptávka po hovězím mase. Zatímco  v roce 1938 bylo v Nigeru asi 760 000 kusů dobytka, v roce 1966 už 4,1 milionů a v roce 1970 4,5 milionů kusů. Dobytek musí mít vodu – a to vedlo k vyvrtávání velkého počtu hlubokých studní pro napájení dobytka;  kolem napajedel se pak půda zcela ničila zdupáváním velkých stád. Dobytek vypásal pastviny až k povrchu suché půdy a vytrhával drobné keříčky i s kořeny. Podobná situace byla na jih od Sahary  i v dalších státech - v tzv. Sahelu. Zásoby vody v půdě byly zcela zničeny.

Když počátkem 70.let bylo několik suchých let, nastala katastrofa se strašlivými důsledky: hlad zahubil tisíce kusů dobytka  a až 250.000 lidí.

Prohlédni si oblast Sahelu v Africe na mapě.

Jakým slovem se označuje vysušování a ničení rostlinného pokryvu a postupný přechod stepi v poušť?

Postup pouště na jih od Sahary stále probíhá a Sahara postupuje každý rok o několik km směrem k jihu.

Podívej se na fotografii této oblasti a vyhledej na internetu i další.