Typ: Ukol
37901:Přírodní katastrofy vyvolané člověkem
Přírodní katastrofy vyvolané člověkem
Lidé po tisíciletí využívali a měnili přírodu podle svých potřeb a často se hovořilo i o boji s přírodou.
Porovnej obrázky, které ukazují rozlohu lesů v Evropě v rozmezí tisíce let.
Ještě daleko výrazněji začali lidé působit na přírodu po průmyslové revoluci.
V roce 1952 na znečištění ovzduší při tzv. velkém smogu v Londýně zahynulo okolo 5 000 lidí.
Zkus vysvětlit příčiny:
Čím průmyslová revoluce ovlivnila růst lidské populace?
Rychle rostoucí počet obyvatel potřeboval více potravy a na světě se v mnoha místech rozorávaly stepi, kde drn půdu chrání před erozí. Podívejte se, jak polní hospodaření mění step.
2. května 1935 v noci začala prachová bouře, která zničila půdu z plochy obrovských lánů polí o rozloze 450 000 km2 a odhaduje se, že odnesla asi 200 milionů tun ornice až z hloubky 30 cm přes 2/3 amerického kontinentu – z Texasu, Kansasu a Oklahomy až k pobřeží Atlantiku. Statisíce zemědělců bylo zcela ožebračeno.
Ukaž si na mapě vyjmenované státy.
Půda v této oblasti byla velmi poškozena. Takové poškození půdy se označuje slovem degradace půdy.
A přečti si další příklad z jiného kontinentu, na který průmyslová revoluce působila nepřímo (kde se naopak žádný průmysl nerozvíjel):
Po 2.světové válce se rozšířila poptávka po burských oříškách.
Ve kterém roce skončila 2. světová válka?
V Nigeru se každá půda, i ta, na které byla do té doby jen tráva, využila k pěstování podzemnice olejné. Z předcházejících 73 000 ha se plocha pro tuto plodinu během jednoho až dvou let zvětšila na 432 000 ha. Zatímco pěstování rostlin pro obživu tamních lidí (jako je proso a čirok) vytváří v půdě drn, který brání vypařování vody, podzemnice olejná se při sklizni vytrhává i s kořeny – a půda je nechráněná a snadno se vysušuje.
Navíc se začalo chovat více kusů dobytka, protože byla také poptávka po hovězím mase. Zatímco v roce 1938 bylo v Nigeru asi 760 000 kusů dobytka, v roce 1966 už 4,1 milionů a v roce 1970 4,5 milionů kusů. Dobytek musí mít vodu – a to vedlo k vyvrtávání velkého počtu hlubokých studní pro napájení dobytka; kolem napajedel se pak půda zcela ničila zdupáváním velkých stád. Dobytek vypásal pastviny až k povrchu suché půdy a vytrhával drobné keříčky i s kořeny. Podobná situace byla na jih od Sahary i v dalších státech - v tzv. Sahelu. Zásoby vody v půdě byly zcela zničeny.
Když počátkem 70.let bylo několik suchých let, nastala katastrofa se strašlivými důsledky: hlad zahubil tisíce kusů dobytka a až 250.000 lidí.
Prohlédni si oblast Sahelu v Africe na mapě.
Vyhledej, které státy jsou v této subsaharské oblasti?
Jakým slovem se označuje vysušování a ničení rostlinného pokryvu a postupný přechod stepi v poušť?
Postup pouště na jih od Sahary stále probíhá a Sahara postupuje každý rok o několik km směrem k jihu.
Podívej se na fotografii této oblasti a vyhledej na internetu i další.