Metodický pokyn = učitel

Tematické zařazení experimentu:

Cíl experimentu:

Poznámky k realizaci experimentu:

Návod na zpracování dat:

Závěry z experimentu:

Žákovské aktivity:

Trochu teorie

• Rozpouštění solí může mít exotermní, nebo endotermní průběh. Závisí na typu soli. Podle toho můžeme rozdělit chemické a fyzikální děje na exotermické, při kterých se vyvíjí teplo (dochází k ohřívání) a endotermické, které teplo z okolí odebírají (dochází k ochlazování).
• Příklady endotermického děje je rozpouštění těchto sloučenin: hydrogenuhličitan sodný,  chlorid sodný, kyselina citronová, chlorid amonný.
• Příklady exotermického děje je rozpouštění těchto sloučenin:  síran měďnatý (bezvodý), chlorid lithný (bezvodý)
• Bezvodá sůl (bezvodý síran měďnatý) od které existuje i hydratovaná forma (pentahydrát síranu měďnatého) při styku s vodou nejprve naváže molekuly vody do své krystalové mřížky (dojde k vytvoření hydrátu). Při tomto ději se uvolňuje velké množství tepla (hydratační teplo) Tento děj je exotermická reakce. Následné rozpouštění hydrátu ve vodě je endotermní děj . Původní hydratační teplo je tak velké, že má reakce celkově exotermní charakter.
• Soli, které hydráty netvoří, jsou příkladem endotermních reakcí.

Souvislost se životem, přírodou a praxí