44

Metodický pokyn = učitel

 

Tematické zařazení experimentu

  • život zvířat
  • infračervené záření
  • zvuk

Cíl experimentu

  • Cílem experimentu je studium chování nočních zvířat, např. domácí kočky, křečka a pod. v průběhu noci. Pohyb zvířete při misce s potravou monitoruje senzor pro měření infračerveného záření. Zvukový senzor zachycuje hluk, který zvíře dělá (=jeho celkovou aktivitu).

Poznámky k realizaci experimentu

  • Jde o dlouhodobé měření, které je nejvýhodnější zadat žákům jako domácí projekt. Klec s křečkem ale mohou žáci přinést i do školy a měření lze realizovat i v budově školy.

Návod na zpracování dat

  • Získaná data lze nejjednodušeji analyzovat tak, že je přeneseme do tabulkového programu, např. do programu Excel. To nám umožní přejít od relativního času experimentu k aktuálnímu času, podobně jako to ukazuje příklad na obrázku.

Závěry z experimentu

  • Data ukazují, že kočka není aktivní během celé noci. Období aktivity jsou vystřídány obdobími klidu, kdy zřejmě kočka spí. Intervaly mezi jednotlivými krmeními se v průběhu noci prodlužují.

Žákovské aktivity

  • Určení period aktivity a odpočinku domácího zvířete.

Trochu teorie:

  • Při monitorování noční aktivity vašeho domácího mazlíčka musíme použít senzor, který dokáže zachytit teplo vyzařované živočichům. Mezi zvířaty jsou i taková, která jsou vybavena takovými senzory (=specializovanými orgány na detekování tepla). Mezi ně patří například chřestýši a některé druhy zmijí. Tyto hadi mají po bocích hlavy, mezi nosními otvory a očima, dvě kuželovité prohlubně, na okraji nichž se nacházejí zvláštní buňky citlivé na infračervené paprsky. Při vyhledávání kořisti zmije pomalu leze a zkoumá půdu a nízké keře. Snaží se ulovit vše, co je teplejší nebo chladnější prostředí, ve kterém se nachází. Zmije postřehne teplotní rozdíly již od 0,003 ° C a zbystří pozornost. Objekty jejího zájmu může být například žába ochlazena odpařováním vody z povrchu jejího těla nebo pták, či drobný savec, který, protože je teplokrevný, předává svému okolí teplo. Díky svému "termolokátoru" může přesně určit vzdálenost, do jaké se k živočichovi má přiblížit, aby mohla zaútočit. Chřestýši a některé druhy zmijí takto dokážou snadno vyhledat kořist i ve tmě, ačkoli nemají zrak uzpůsoben pro noční vidění.
  • Infračervené záření se využívá i v mnoha technických oblastech. Například ve vojenské technice se infračervený detektor používá k navedení protiletecké střely na nepřátelské letadlo. Zdrojem infračerveného záření jsou zde hlavně výfukové plyny letadlových motorů. Infračervenými detektory lze rozlišit i jiné objekty s teplotou vyšší než je teplota okolí - živé bytosti, motory apod. Infračervená detekce se používá i na hledání unikajícího tepla z domů a budov. Pokud vytvoříme obraz domu v noci, za použití filmu citlivého na infračervené záření, prozradí se nám místa největšího úniku tepla. Taková informace může být použita pro zlepšení tepelné izolace a snížení ztrát energie. Podobným způsobem přírodovědci monitorují Zemi, sledují aktivitu a probouzení sopek. Objevení nové teplé skvrny může signalizovat probouzení sopky a očekávání nové erupce.