Přečti si postupně stručný souhrn současných názorů na původ člověka a řeš úkoly.

V posledních 20 milionech let třetihor se různě podle podmínek prostředí vyvíjely v Africe a v Asii i různé opice. Ty, které žily v krajinách se stromy a keři se začaly více pohybovat po zemi, ale stále převážně po všech čtyřech končetinách.  Z nich se postupně vyvinuli dnešní tzv. lidoopi.

V poslední části třetihor se v Africe rozšiřovaly různé bezlesé krajiny – a v nich se vyvíjely jiné druhy opic, 
které se živily rostlinami a postupně se stále více pohybovaly po dvou končetinách, což bylo v tomto 
prostředí výhodnější. Mezi nimi byl významný rod Australopitecus, který se živil částmi rostlin a některé 
jeho druhy zřejmě představovaly živočišné předchůdce člověka. Nálezy pozůstatků těchto živočichů 
jsou z doby před 4,2 až 1,2 miliony let.

Představu o jeho podobě ukazuje fotografie: Australopitecus 

Zatrhni správné označení: Byli to  

Pohybovali se po

Za přímého předchůdce člověka, který se pravděpodobně vyvinul z některého druhu Australopiteca se většinou pokládá člověk zručný (Homo habilis), jehož první dosavadní nálezy jsou z počátků čtvrtohor – z doby před 2,3 milionů let. Vyvíjel se přibližně 1 milion let. Byl menšího vzrůstu (asi 140 cm), měl velké nadočnicové oblouky, pohyboval se už po dvou nohách a živil se i masem – zřejmě využíval zbytky po velkých šelmách. Uměl si už aktivně připravovat primitivní kamenné nástroje a možná využíval i oheň.

Postupná změna k pohybu po dvou končetinách a ke vzpřímené postavě trvala několik milionů let a označuje se někdy jako „polidšťování“ (hominizace).

Člověk zručný byl asi předchůdce dalšího významného vývojového článku, kterým byl člověk vzpřímený (Homo erectus). Ten se postupně rozšířil po celém africkém kontinentu přibližně před 1,8 milionu let. Byl zřejmě vyšší, štíhlejší postavy, živil se jako predátor a všežravec . Jeho lebka měla stále velké nadočnicové oblouky, ale již větší kapacitu. Člověk vzpřímený se postupně vyvíjel a přibližně před 800 000 lety se začal rozšiřovat do jižní Asie a Evropy, kde se z něho vyvinuly další různé formy rodu Homo .

                                  Rekonstrukce podoby

         člověka zručného                       člověka vzpřímeného

V Evropě se z těchto lidí přes další vývojové články více než před 200 000 lety vyvinuli neandertálci, kteří byli velmi dobře přizpůsobeni chladu - jejich postava byla nižší a podsaditá. Používali již dokonalejší kamenné nástroje a zbraně jako primitivní sekery a oštěpy s kamennými hroty, kterými lovili tehdejší velká zvířata jako byli mamuti, či srstnatí nosorožci; lovili i vodní živočichy, ptáky a další živočichy a využívali i vařenou rostlinnou potravu. Žili pospolu ve skupinách, stavěli si přístřešky, obývali různé jeskyně a asi se dorozumívali řečí, protože k tomu byl již jejich hrtan vybaven; také pohřbívali mrtvé a zřejmě vykonávali různé rituály. Přežili 2 velké doby ledové a jejich postupný zánik přibližně před 25 000 lety není dosud zcela vysvětlen.

                                  představa podoby neandrtálců

Prohlédni si mapku prvního rozšíření neandertálců v Evropě a Asii; později se rozšířili i severněji až na Sibiř, jak ukazují jejich pozůstatky.

V Africe v příznivějším podnebí se v té době člověk vzpřímený postupně dále vyvíjel přes řadu vývojových článků v předvěkého člověka rozumného = první formy druhu Homo sapiens.

Tento Homo sapiens se postupně rozšiřoval po celém světě ; do Evropy přišel zřejmě přibližně před 40 000 lety (Jeho přítomnost dokládají nálezy tzv. člověka cromaňonského.)

Tito lidé byli hlavně sběrači a lovili divokou zvěř. Žili v jeskyních a stavěli si také přístřešky. Postupně se rozvíjelo jejich myšlení, život ve skupinách se stával složitějším, o čemž svědčí nalezené šperky, zbytky oděvů, zbraně a malby v řadě jeskyní (zejména ve Francii a Španělsku).

                        Člověk předvěký rozumný

Tito lidé - Homo sapiens (cromaňonci) - se dále vyvíjeli a jejich nálezy z doby před přibližně před 10 000 lety ukazují, že se v té době už stavbou svého těla nijak nelišili od nás – byl to už současný Homo sapiens. Nové nálezy a doklady postupně zpřesňují představy o jeho dalším vývoji.

Po přečtení textu si prohlédni obrázek a využij ho k řešení následujících otázek (křížky znamenají, že druh vymřel):

Doplň podle obrázku do tabulky mozkovou kapacitu jednotlivých vývojových článků člověka a připiš k nim, čím se již vyznačoval jejich život (můžeš doplnit i další zjištěné zajímavosti).

Toto zvětšování mozkové kapacity bylo provázeno i dalšími změnami mozku – rozvíjení schopnosti myslet; byl to proces tzv. zmoudřování (sapientace)