Spolu s růstem spotřeby fosilních paliv se uvolňovalo velké množství kouře. Londýnské počasí je pověstné častými mlhami - a lidé pro vznikající situaci vytvořili nové slovo – smog.

Začátkem 50.let minulého století bylo v Londýně několik katastrofických situací spojených se znečištěním ovzduší – nejhorší v roce 1952, kdy následkem smogu zemřelo postupně okolo 5 000 lidí.

A nebyl to problém jediný.

A přitom jeden litr těchto látek znečistí přibližně milion litrů vody

Co to znamená – doplň příklad :

V průmyslu se začala vyrábět i řada různých nových látek – vznikal chemický průmysl.

Přečti si stručné vylíčení jednoho příběhu:

V roce 1953 se děly podivné věci v Japonsku kolem mořské zátoky Minimata. Lidé, jejichž potravou byly ve značné míře ryby, začali trpět záhadnou duševní nemocí a desítky z nich nakonec umíraly. Nevědělo se proč. Po velkých těžkostech vědci nakonec dokázali, že se jedná o otravu rtutí. Na březích zátoky byla továrna na barviva a z ní byly splašky odstraňovány do moře. Tehdy přes velký odpor představitelů průmyslu i nepochopení ze stran vedení ministerstev se až po 12 letech podařilo prokázat a vysvětlit příčinu této a řady dalších tragédií. V odpadech z továrny se do moře dostávaly sloučeniny rtuti, které se dostaly do těla rostlin, odtud do drobných býložravých ryb, kde se změnily ještě na jedovatější formu a pak již ve větší koncentraci do těla ryb, kterými se lidé živili.

Sloučeniny rtuti jsou přírodě cizí látky, které se v potravních řetězcích nerozkládají, ale naopak se hromadí a jejich koncentrace se zvyšuje.

Podobné otravy byly i v jiných zemích – např. i tím, že se sloučeninami rtuti působilo na osivo obilí, aby se ochránilo před plísněmi.

Napiš podle příběhu potravní řetězec, ve kterém ke zvyšování koncentrace rtuti docházelo.

Podívej se na následující graf a  vysvětli, proč vždy dochází  ke koncentraci  přírodě neznámých (cizorodých) sloučenin v potravním řetězci.