Jaký rozdíl je mezi zvětralou horninou a půdou?

Přiřaď pod obrázky podle svých znalostí slova:     zvětrávající hornina            vznikající půda               ornice

Připomeň si a pod obrázek napiš, co všechno společně ovlivňuje vznik  a vlastnosti půdy:   

Tímto způsobem vzniká na polích vrstva půdy, které se říká ornice . Ta by měla obsahovat co nejvíce humusu. 

Usuď a zatrhni, z čeho vzniká v půdě humus.

Humus v půdě vzniká 

Humus je soubor odumřelých látek , které pocházejí z rostlin i z chovů  hospodářských zvířat (z hnoje). Tyto látky v různém stupni přeměny představují nejúrodnější část půdy.

Na přeměně  látek v humus  se účastní především různé organismy žijící v půdě. Je jich velmi mnoho,  jsou si vzájemně užitečné a společně v půdě zajišťují rozklad všech látek. Označujeme je slovem  edafon.

Edafon  čili půdní společenstvo  vzájemně propojených organismů v půdě představuje  1 % až 10 % organických látek v půdě.

Uveďme si příklady půdních organismů a připomeňme si, co o těchto organismech už víme:

bakterie

Na fotografii je vidět běžné půdní bakterie. 

Různých bakterií žije v jednom gramu půdy asi 40 miliónů.

Ve svrchních vrstvách půdy žijí  také sinice a řasy:

V půdě žije i velké množství různých druhů hub.

Různé rozkladné děje v různých vrstvách půdy (někteří v hloubce, jiní při povrchu) umožňují prvoci a mnozí drobní živočichové.

• rozmělňují zbytky rostlin, které se do půdy dostanou,
• roznášejí a promíchávají odpady z vlastních strávených látek,
• přenášejí na svých tělech různé mikroorganismy,
• regulují počet různých jiných organismů, kterými se živí.

Prohlédni si obrázky některých z nich:

prvoci - např. trepky 

různý drobný bezkřídlý hmyz  (velikost několik mm) např. 

různé druhy větších bezobratlých živočichů,  např. mnohonožky, stonožky, drobní korýši (např. stinky), půdní roztoči  (obvykle 4 páry noh).

Žížala patří mezi kroužkovce a živí se polykáním zeminy, ze které využívá zbytky organických látek; za den takto spotřebuje přibližně tolik potravy, jakou má hmotnost. Důležité je  také to, že svými chodbičkami půdu provzdušňuje.

Mnozí bezobratlí živočichové  (např. brouci) žijí v půdě jen po část svého života – jsou to např.  larvy různého hmyzu – např. chrousta (zvané ponravy), které se v půdě vyvíjejí několik let. Nebo se v půdě jen skrývají.

Chroust a jeho larva žijící v půdě

V půdě trvale  žije i známý obratlovec   - výborně přizpůsobený svému životu:

V půdě vznikají činností různých organismů  - rozkladačů -  látky, které představují nejúrodnější část  půdy – tzv. humus.

Na nezorané půdě (na louce apod.)  se organismy žijící v půdě soustřeďují jen ve svrchní vrstvičce půdy, kdežto na poli, které se oře, je tato vrstva půdy několik cm a postupným převracením půdy se zvyšuje vrstva, ve které je v půdě intenzivní život. Zapracováním hnoje  se zvyšuje množství živin v půdě a tím se rozvíjí i život.  Tím se ovšem také zvyšuje vysychání horní vrstvy půdy – a na vlhkosti půdy závisí i rozšíření života v půdě- Naopak používání pesticidů život v půdě ničí.