V zemské kůře neustále probíhá radioaktivní rozpad prvků a uvolňuje se při něm různé radioaktivní záření. a teplo.

V přírodě se tak samovolně postupně rozpadají zejména atomy prvku Uranu, který můžeme zapsat:

Prvek uran se přirozeně rozpadá – mění se v jiné prvky.                                                   

Z uranu např. vyletí částice alfa = ⁴ He
                                                         ²

a vznikne prvek s atomovým číslem 90 a hmotnostním číslem 234.

Částice alfa, které takto vyletí, představuje radioaktivní záření.

Tomuto samovolnému rozpadu prvků v přírodě se říká přirozená radioaktivita.

Vzniklý prvek thorium se podobně postupně rozpadá dále. V rozpadové  řadě prvků, které za sebou následují, je také známý radioaktivní prvek radium.

 Prohlédni si, jak se rozpadne  radium s nukleonovým číslem  226.

Alfa záření je jedním z typů radioaktivního záření a nemá velkou průraznost - dá se zachytit i listem papíru. Jiné způsoby rozpadání prvků vysílají i průraznější záření; např. beta záření zachytí až vrstva olova o tloušťce 1 mm a nejnebezpečnější je gama záření, které sice nemá žádný elektrický náboj, ale zachytí ho až olovo o tloušťce 13mm.                     

Přirozený rozpad prvku radia pozoroval Henry Becquerel na konci 19.století a vysvětlila ho Marie Curie, které první připravila i radioaktivní prvky – polonium a radium. Objev a využívání radioaktivity má velký význam v praxi.

Prvek radon je radioaktivní plyn, který je v rozpadové řadě za radiem; také se dále rozpadá – a tak postupně přes řadu dalších prvků nakonec vznikne olovo. To už se dále nerozkládá.

Prohlédni si tento zápis a odpověz:            

Vědci umí stanovit dobu, za kterou se z přítomných atomů radioaktivního izotopu rozpadne polovina. Tato doba je velmi různá u různých prvků a nazývá se poločas rozpadu určitého prvku. Předpokládá se, že radioaktivní rozpad je jednou z příčin toho, že směrem do hloubky teplota Země stoupá. Za další přičinu se pokládá udržení teploty z doby vzniku Země.