Lidé přírodu odedávna mění. Již před tisíci lety začali prostředí využívat k pasení zvířat a začali zakládat pole.

Na polích pěstovali rostliny, které využívali pro svou výživu.

Podobně lidé zakládájí sady: Tam pěstují některou dřevinu, která je zdrojem ovoce jako jabloně, hrušně, meruňky, broskve, rybíz a další. 

Lidé na pole nebo do sadů vysévají nebo vysazují vždy jednu rostlinu. Pole a sady se proto označují jako monokultury (mono znamená jedna).

Pěstované rostliny nejsou však na polích samotné. S nimi tam rostou i mnohé rostliny, které tam lidé nepěstují, a říká se jim plevele. 

Na pole se dostávají jejich semena větrem, hmyzem apod.

Na pole a do sadů se z okolí dostávají i živočichové. Někteří z nich mají velký význam - zejména včely, které rostliny opylují.

Jiní spotřebovávají pěstované rostliny pro svou výživu a zemědělci je vidí neradi, zejména když je jich hodně. Stávají se pak pro pole škůdci (např. hraboši).

Podobně se na pole dostávají i různé houby a bakterie, které se mohou rychle rozšířit.

I na polích a v sadech žije mnoho různých organismů, které jsou spojeny potravními vztahy do různých potravních řetězců.

O pole zemědělci a o sady ovocnáři pečují po celý rok.