Na jeden den dospělý člověk u nás průměrně potřebuje 6 000 – 10 000 kJ pro základní metabolismus.

Při mírné tělesné námaze člověk pak spotřebuje 10 000- 12 000 kJ denně,

při těžké práce okolo 24 000 kJ /den.

Okamžitý krátkodobý výkon (např. při sportu) vyžaduje deseti až šestnáctinásobek základního metabolismu.

Energetické potřebě má odpovídat množství přijímané potravy.

V chudých státech však mnozí lidé mívají průměrně k dispozici potravu, která poskytuje i méně než 8, 500 - 9 000 kJ.

Porovnej tyto údaje.

Takový stav, kdy množství potravy nestačí ani na základní metabolismus a mírnou tělesnou námahu se označuje jako podvýživa.

Podvýživa vyvolává hlad, hubnutí, vysílení, nemoci a nakonec i smrt na selhání organismu.

V dostatku potravy jsou ve světě velké rozdíly.

Prohlédni si mapu , která ukazuje, kolik % lidí bylo přibližně v jednotlivých státech na hranici podvýživy v prvních deseti letech našeho století .

Podvýživa může trvat různou dobu.

Může být akutní při naprostém nedostatku jídla po určitou dobu – např. v době, kdy už jídlo dojde a je před novou sklizní potřebné potravy.

Může být také trvalá podvýživa - při stálém nedostatku potravy na hranici potřebné pro život.

Nebezpečná je také skrytá podvýživa vyvolaná nedostatkem vitamínů, minerálních látek nebo zcela jednostrannou výživou, zejména nedostatkem živočišných bílkovin.

Zároveň se ve světě rozšiřuje nemoc zvaná obezita.

Prohlédni si mapu obezity sestavenou Světovou zdravotní organizací (WHO).

Vyhledej v atlasu státy

Souvisí rozvoj obezity ve světě s bohatstvím států, nebo s něčím jiným?