49

Freony a zvýšení UV záření 

 

J Hůla

Jaký význam pro nás mají části slunečního záření, které nejsou součástí viditelného slunečního záření ?   Doplň význam  k těmto částem:

Infračervené záření:                                                       

Ultrafialové  (UV)  záření  

K povrchu Země – tedy i do životního prostředí člověka – se začalo dostávat  více  nebezpečného UV záření (UVB záření o kratší vlnové délce) teprve v minulém století.. Toto záření může ničit bílkoviny a nukleové kyseliny – nositele dědičné informace, způsobit rakovinu, vznik mutací, poškozuje oční rohovku a zmenšuje výnosy zemědělských plodin, protože snižuje fotosyntézu.

A co tuto situaci způsobilo?

Lidé v minulém století začali  ve velkém množství používat  látky zvané  freony.  Byla to výborná náplň do ledniček, používaly se i jako tzv. hnací plyny do různých rozstřikovačů – a zdály se zcela neškodné.  Avšak  ukázalo se, že  právě tyto látky vážně narušily ozonosféru – a problémy přetrvávají dodnes.

V atmosféře se zejména v blízkosti pólů vytváří oblast tzv. ozonové díry.

created by NASA public domain;  https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Antarcitc_ozone_layer_2006_09_24.jpg

Prohlédni si obrázek dvou spojených grafů a postupně odpovídej na otázky:

D. Kvasničková

Množství ozónu v atmosféře se vyjadřuje v tzv. Dobsonových jednotkách.

Ve kterých letech v minulém století začal ubývat ozón v ozonosféře?

Při měření ozónu porovnáváme jeho současné množství s původním množstvím v atmosféře.

Vyčti z grafu, o kolik přibližně kleslo množství ozónu na přelomu 80. a 90.let minulého století nad Evropou?
A kolikrát se následně zvýšila intenzita UV záření?

Co by se na Zemi stalo, kdyby se množství UV záření dále zvyšovalo?  Uvaž podle textu:

V průběhu vývoje života se život na souši mohl objevit teprve tehdy, když se v atmosféře vytvořila ozonosféra, která brání povrch Země před intenzivním UV zářením, protože toto záření ohrožuje stavbu buněk (bílkoviny, nukleové kyseliny – nositele dědičných informací).

Co bylo proto nezbytné na celém světě zařídit?

A tak v roce 1987 byl přijat Montrealský protokol, který postupně vedl k zastavení výroby nebezpečných freonů  na celém světě a množství ozónu se začalo ve stratosféře pomalu opět zvyšovat.

Je už v současné době ozonosféra ve stavu, v jakém byla, než ji lidé začali narušovat?
Kdy se pravděpodobně může množství ozónu zvýšit na potřebnou úroveň? Vyčti z grafu.
Může člověk okamžitě v přírodě napravit negativní změny, které svým jednáním způsobí?
Je dodržování Montrealského protokolu stále důležité ?

Můžeme z této situace vyvodit následující závěr ?

Člověk by měl vždy náležitě uvážit možné důsledky svých činností, měl by být opatrný při využívání  nových látek a dalších objevů;  má platit princip předběžné opatrnosti.

Je důležité sledovat dodržování takových mezinárodních dohod?  

Souhlasíš s tímto závěrem? Objasni svůj názor:
Zjisti, odkdy je tato mezinárodní dohoda v platnosti:
Zjisti, co je UNEP:

11