Typ: Ukol
37941:Příčiny růstu změn podnebí
Příčiny růstu změn podnebí
Různé lidské činnosti a různé části světa přispívaly i nyní přispívají k růstu skleníkových plynů různou měrou.
Sestav si nejprve graf spotřeby energie v jednotlivých oblastech lidských aktivit v EU a graf vlož sem
Oblast | spotřeba v % |
Doprava | 33,2 |
Průmysl | 25, 9 |
Domácnosti | 24,8 |
Služby | 13,3 |
Zemědělství | 2,3 |
Ostatní | 0,5 |
Prohlédni si, jaký byl podíl primárních zdrojů energie v EU začátkem tohoto století.
Doplň:
Tento plyn přispívá ke zvyšování jevu, a tím ke .
Co přispívá ke snížení množství oxidu uhličitého z fosilních paliv? Uveď 2 možnosti:
Uveď 2 možnosti:
A co přispívalo k růstu skleníkového jevu v celosvětovém měřítku? Prohlédni si následující graf a odpovídej na otázky.
Globální (světová) produkce skleníkových plynů podle odvětví (sektorů)
Co nejvíc přispívá k produkci skleníkových plynů?
Čím přispívá zemědělství k růstu skleníkových plynů- a kterých?
Jak a proč přispívají k růstu skleníkových plynů organické odpady?
A jak přispívaly k růstu skleníkových plynů v atmosféře jednotlivé oblasti světa? Prohlédni si mapky a posuď, jak se měnila spotřeba energie na osobu na světě na začátku 21.století během 10 let – v letech 2003 a 2013.
Porovnej mapy a napiš,
které velké státy (nebo části světa) během těchto deseti let nejvíce zvýšily spotřebu energie na osobu:
které velké státy (nebo části světa) stále spotřebovávaly nejméně energie?
Co bylo spojeno s růstem spotřeby energie?
Uvaž, které energetické zdroje umožnily takové změny
a jak je můžeš nazvat společným označením?
Porovnej s mapami, jak jednotlivé oblasti světa přispívaly v minulosti k produkci skleníkových plynů (vyjádřeno v CO2 ) v celém průběhu průmyslové revoluce až do prvních let tohoto tisíciletí a jak se měnilo i celkové množství těchto uvolňovaných plynů na osobu v uvedených státech.
10 největších producentů CO2 ve světě mezi lety 1850 and 2008 |
||
stát |
% celkových emisí CO2 |
celkové množství |
USA |
28.5 |
1,132.7 |
Čína |
9.36 |
85.4 |
7.95 |
677.2 |
|
Německo |
6.78 |
998.9 |
Velká Británie |
5.73 |
1,127.8 |
Japonsko |
3.88 |
367 |
Francie |
2.73 |
514.9 |
Indie |
2.52 |
26.7 |
Kanada |
2.17 |
789.2 |
Ukrajina |
2.13 |
556.4 |
Napiš 5 států, u kterých v minulosti byla produkce emisí CO2 na osobu nejvyšší. Co z toho přehledu můžeš vyvodit?
Které státy se naopak průmyslově v této době příliš nerozvíjely – a přesto patřily mezi 10 nejvýznamnějších producentů skleníkových plynů? Proč?
Porovnej si tento přehled i podle map, které ukazují celkové množství uvolňovaných skleníkových plynů v roce 2005 a produkci těchto plynů na osobu:
Produkce CO2 v jednotlivých částech světa v roce 2005
Produkce CO2 na obyvatele v jednotlivých částech světa v roce 2005
Co ovlivňuje uvolňování oxidu uhličitého do ovzduší? Doplň:
Čím více energie z se spotřebuje, tím se do ovzduší dostává . Čím starší a dokonalé jsou energetické technologie, tím oxidu uhličitého se uvolňuje.
Uvaž, co ještě přispívá ke zvyšování koncentrace skleníkových plynů ve státech, kde příčinou není průmyslový rozvoj? Uveď příklady
Co můžeš usoudit z následujícího grafu?
Prohlédni si dobře graf a uveď, ve kterých oblastech se již začátkem tohoto století začaly zřejmě uplatňovat takové technologie pro produkci energie, které přestávají přispívat k dalšímu zvyšování skleníkových plynů?
Prohlédni si ještě graf o produkci skleníkových plynů v roce, kdy se většina států světa v Paříži domluvila na spolupráci při řešení největšího současného naléhavého světového problému – omezování rychlosti klimatických změn.
2014 – globální (celosvětové) emise CO2 z fosilních paliv a průmyslových procesů
Z čeho se produkovaná energie stále nejvíce získává? Prohlédni graf.
A ještě se podívej na jeden z posledních grafů ukazujících vývoj emisí skleníkových plynů na osobu u států s nejrozvinutější současnou ekonomikou – a porovnání s námi.
Ve kterém státě je v současné době nejvíce emisí skleníkových plynů na osobu – a o čem svědčí poslední část křivky? Porovnej křivku s předcházejícími údaji:
Který stát je na druhém místě?
Jaká situace je u nás a v Německu?
Uvažuj, proč byla a stále jsou těžká jednání o snižování množství vypouštěného oxidu uhličitého mezi státy průmyslově vyspělými a rozvojovými. Jak se to bude muset řešit? Vyjádři stručně svůj názor a pak ho porovnej a prodiskutuj s kamarády.