V přírodě je velmi důležitá i vzájemná pomoc mezi organismy.

Běžným příkladem v naší přírodě jsou lišejníky.

             mapovník zeměpisný  (korovitá stélka)                             terčovník zední (lupenitá stélka)

O tom, že lišejník tvoří dva různé organismy, se přesvědčíme  z jeho vnitřní  stavby. Prohlédni si obrázek vnitřní stavby lišejníku a přiřaď k němu slova vyjadřující jeho části. Rozmysli si, podle čeho můžeš správně přiřadit vrstvu řasy.

Tělo houby umí přijímat vodu dokonce i z vodních par v ovzduší.

Lišejník je tedy podvojný organismus, ve kterém jsou dva druhy na sobě zcela závislé.

Takovému vzájemnému vztahu organismů, kdy jeden organismus pomáhá druhému, se říká symbióza.

Často vzájemná závislost organismů není tak velká – a spíše jeden organismus je pro druhý jen užitečný, vytváří mu podmínky pro jeho život.

Velký význam má spolupráce mezi organismy, kterou ani nevidíme, protože se odehrává v půdě.

Připomeň si nejdříve:

Prohlédni si obrázek, který ukazuje výjimku v získávání dusíku z půdy..

                                                                       silně zvětšeno

Na obrázku jsou vidět malé hlízky na kořenech bobovité rostliny.

V hlízkách jsou půdní bakterie (tzv. hlízkové bakterie), které umí získávat dusík ze vzduchu a předávat ho rostlině. Žijí pouze na kořenech bobovitých rostlin.

Proč asi někdy zemědělci zasejí na podzim  na pole  ještě některou bobovitou rostlinu a pak ji zaorají a nechají v půdě.  

Velmi mnoho takových „pomocných“ vztahů (různé symbiózy) je mezi organismy i ve vodě – hlavně v mořích.