Velké středoasijské stepi byly až do poloviny minulého století nerozorané travnaté stepi. Říká se jim celiny.V polovině minulého století se postupně začaly zemědělsky využívat.

Výnosy obilí však byly malé.

Podnebí však bylo vhodné pro pěstování bavlníku a v oblastech kolem Aralského jezera se začalo využívat intenzivní zavlažování.

Přečti si a doplň příběh ekologické katastrofy:

Aralské slané jezero bylo obrovské – čtvrté největší na světě. Vzniklo jako pozůstatek oceánu z dávných geologických dob. Je to jezero v bezodtokové oblasti.

Průměrná teplota vzduchu v této oblasti je v létě 24 až 26 °C, v zimě -7 až -13 °C. Průměrné srážky jsou 100 mm za rok.

Zemědělská rostlinná produkce vyžaduje dostatek vody pro zavlažování. Z řek se staly zavlažovací kanály – a výnosy z polí rostly.

V teplém podnebí při otevřeném zavlažování se však přibližně ½ vody vypařila, než přitekla k rostlinám.

Prohlédni si na obrázku, jak se rozloha Aralského jezera postupně měnila.

Na adrese https://cs.wikipedia.org/wiki/Aralsk%C3%A9_jezero#/media/File:Aralsee.gif  se můžeš podívat i na animaci postupných změn

Výsledkem je obrovská ekologická katastrofa. Odhadni, o kolik % se jezero zmenšilo a jaké byly důsledky pro slanost vody, pro život organismů a pro život lidí.

Na fotografii je nejen vrak lodi, která již nestačila odplout, ale i zničená půda.

Můžeš využít : http://refresher.cz/24319-Aralske-jezero-symbol-lidske-chamtivosti