4

Určení měrné tepelné kapacity neznámého kovu

Obor: Člověk a příroda/Fyzika

Oblast dle RVP: Vnitřní energie teplo/Změna vnitřní energie tepelnou výměnou

Mezipředmětové vztahy: Biologie, chemie, fyzika

Klíčová slova: měrná tepelná kapacita, vzorky kovů

Pomůcky: kádinky, vzorky kovů, senzor teploty

  1. Zadání:

Na základě měření určete měrnou tepelnou kapacitu neznámého vzorku kovu.

  1. Co je cílem:

Určení měrné tepelné kapacity neznámého kovu.

  1. Teorie:

Při tepelné výměně mezi dvěma tělesy platí kalorimetrická rovnice (vyjadřuje zákon zachování tepelné energie).

Těleso teplejší (index 1)

Těleso chladnější (index 2)

 

m1 … hmotnost teplejšího tělesa                             m2 … hmotnost chladnějšího tělesa

t1   … teplota teplejšího tělesa                                  t2  … teplota chladnějšího tělesa

c1   … měrná tepelná kapacita teplejšího tělesa     c2  … měrná tepelná kapacita chladnějšího tělesa

t … výsledná teplota po dosažení rovnováhy (t2 < t1)

 

Q1 = m1 . c1 . (t1 - t) …  teplo odevzdané teplejším tělesem

Q2 = m2 . c2 . (t – t2) … teplo přijaté chladnějším tělesem

 

Q1  =  Q2  … zákon zachování mechanické energie

m1 . c1 . (t1 - t) = Q2 = m2 . c2 . (t – t2

 

Teplejší těleso odevzdá teplo chladnějšímu tělesu. Teplota se ustálí na výsledné teplotě t.

Neznámou měrnou tepelnou kapacitu vypočteme podle vzorce:

c1 = m2 . c2 . (t – t2) / m1 . (t1 – t)

  1. Postup:
  2. Hmotnost neznámého kovu zvážíme (m1).
  3. Neznámý kov ponoříme do kádinky s vroucí vodou a necháme cca 2-5min v této vodě. Tím se zahřeje neznámý kov na teplotu 1000C (t1).
  4. Do zkumavky odměříme 250ml vody (m2).
  5. Změříme teplotu ve zkumavce (t2).
  6. Pomocí kleští vložíme neznámý předmět do zkumavky s 250ml vody.
  7. Pomocí teplotního čidla měříme teplotu a pozorujeme, co se s její hodnotou děje.
  8. Po ustálení teploty přečteme a zapíšeme výslednou teplotu (t).
  9. Všechny hodnoty zapíšeme do připravené tabulky a pomocí vzorce (*) vypočteme měrnou tepelnou kapacitu (c1) neznámé látky.

 

Tabulka:

m1

t1

m2

c2

t2

t

 

 

 

 

 

 

 

 

Výsledek:

Žáci určí podle vypočtené měrné tepelné kapacity s pomocí matematicko-fyzikálních tabulek druh neznámého kovu.

Žáci se pokusí vysvětlit okolnosti, které mohly způsobit nepřesnosti měření (únik tepla do okolí).

Žáci se experimentálně pokusí tyto okolnosti odstranit a porovnat výsledky měření.

 

Doplňující úloha I: Mísení dvou stejných kapalin (H2O)  různé hmotnosti (m1 a  m2)  a různé teploty (t1 a t2).

Při tepelné výměně mezi dvěma kapalinami platí kalorimetrická rovnice (vyjadřuje zákon zachování tepelné energie).

Teplejší H2O (index 1)

Chladnější H2O (index 2)

 

m1 … hmotnost teplejší H2O                                            m2 … hmotnost chladnější H2O

t1   … teplota teplejší H2O                                                 t2 … teplota chladnější H2O

c1   … měrná tepelná kapacita teplejší H2O                    c2 … měrná tepelná kapacita chladnější H2O

 

 t … výsledná teplota směsi H2O po dosažení rovnováhy (t2 < t1)

 

Q1 = m1 . c1 . (t1 - t) …  teplo odevzdané teplejší H2O

Q2 = m2 . c2 . (t – t2) … teplo přijaté chladnější H2O

 

Q1  =  Q2  … zákon zachování mechanické energie

m1 . c1 . (t1 - t) =  m2 . c2 . (t – t2)  (*)

Jde-li o stejnou kapalinu, platí c1 = c2. Ve vzorci (*) nemusíme počítat u stejných kapalin s jejich měrnou tepelnou kapacitou. Matematicky se měrné tepelné kapacity na obou stranách rovnice vykrátí.

Dostaneme rovnici:

m1 . (t1 - t) =  m2 .(t – t2)

 

Z této rovnice můžeme vyjádřit výslednou teplotu (t) po smísení obou kapalin:

 

Zadání doplňující úlohy:

Urči výslednou teplotu dvou vzájemně mísitelných kapalin.

Postup:

  1. Připravíme si dvě kádinky.
  2. Do každé nalijeme různé množství vody, různé teploty (m1, m2, t1, t2).
  3. Pomocí teploměru změříme přesně teploty v obou kádinkách a zapíšeme do tabulky.
  4. Vodu z obou kádinek nalijeme do kádinky třetí a měříme výslednou teplotu t.
  5. Všechny hodnoty zapíšeme do připravené tabulky a pomocí vzorce (*) výslednou teplotu (t).
  6. Porovnáme hodnotu vypočtené a naměřené výsledné teploty (t).
  7. Vysvětlíme možné rozdíly ve výsledcích.

 

m1

m2

t1

t2

t

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Doplňující úloha II: Mísení dvou stejných kapalin (H2O) (c1 = c2) stejné hmotnosti (m1 =  m2)  a různé teploty (t1 a t2 ).

Při tepelné výměně mezi dvěma kapalinami platí kalorimetrická rovnice (vyjadřuje zákon zachování tepelné energie).

Teplejší H2O (index 1)

Chladnější H2O (index 2)

 

m1 … hmotnost teplejší H2O                                                                 m2 … hmotnost chladnější H2O

t1 … teplota teplejší H2O                                                                       t2 … teplota chladnější H2O

c1 … měrná tepelná kapacita teplejší H2O                                          c2 … měrná tepelná kapacita chladnější H2O

 

t … výsledná teplota směsi H2O po dosažení rovnováhy (t2 < t1)

 

Q1 = m1 . c1 . (t1 - t) …  teplo odevzdané teplejší H2O

Q2 = m2 . c2 . (t – t2) … teplo přijaté chladnější H2O

 

Q1  =  Q2  … zákon zachování mechanické energie

m1 . c1 . (t1 - t) =  m2 . c2 . (t – t2)  (*)

Jde-li o stejnou kapalinu, platí c1 = c2. Ve vzorci (*) nemusíme počítat u stejných kapalin s jejich měrnou tepelnou kapacitou. Zároveň při stejné hmotnosti kapalin nemusíme počítat ani s hmotností. Matematicky se měrné tepelné kapacity a hmotnosti na obou stranách rovnice vykrátí.

Dostaneme rovnici:

(t1 - t) = (t – t2)

 

Z této rovnice můžeme vyjádřit výslednou teplotu (t) po smísení obou kapalin:

 

Zadání doplňující úlohy:

Urči výslednou teplotu dvou vzájemně mísitelných kapalin.

Postup:

  1. Připravíme si dvě kádinky.
  2. Do každé nalijeme stejné množství vody, různé teploty (t1 a t2).
  3. Pomocí teploměru změříme přesně teploty v obou kádinkách a zapíšeme do tabulky.
  4. Vodu z obou kádinek nalijeme do kádinky třetí a měříme výslednou teplotu t.
  5. Všechny hodnoty zapíšeme do připravené tabulky a pomocí vzorce (*) výslednou teplotu (t).
  6. Porovnáme hodnotu vypočtené a naměřené výsledné teploty (t).
  7. Vysvětlíme možné rozdíly ve výsledcích.

t1

t2

t

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  1. Technické poznámky:
  2. Metodické poznámky: