Typ: Vyklad
83396:úkol
Určení měrné tepelné kapacity neznámého kovu
Obor: Člověk a příroda/Fyzika
Oblast dle RVP: Vnitřní energie teplo/Změna vnitřní energie tepelnou výměnou
Mezipředmětové vztahy: Biologie, chemie, fyzika
Klíčová slova: měrná tepelná kapacita, vzorky kovů
Pomůcky: kádinky, vzorky kovů, senzor teploty
- Zadání:
Na základě měření určete měrnou tepelnou kapacitu neznámého vzorku kovu.
- Co je cílem:
Určení měrné tepelné kapacity neznámého kovu.
- Teorie:
Při tepelné výměně mezi dvěma tělesy platí kalorimetrická rovnice (vyjadřuje zákon zachování tepelné energie).
Těleso teplejší (index 1)
Těleso chladnější (index 2)
m1 … hmotnost teplejšího tělesa m2 … hmotnost chladnějšího tělesa
t1 … teplota teplejšího tělesa t2 … teplota chladnějšího tělesa
c1 … měrná tepelná kapacita teplejšího tělesa c2 … měrná tepelná kapacita chladnějšího tělesa
t … výsledná teplota po dosažení rovnováhy (t2 < t1)
Q1 = m1 . c1 . (t1 - t) … teplo odevzdané teplejším tělesem
Q2 = m2 . c2 . (t – t2) … teplo přijaté chladnějším tělesem
Q1 = Q2 … zákon zachování mechanické energie
m1 . c1 . (t1 - t) = Q2 = m2 . c2 . (t – t2)
Teplejší těleso odevzdá teplo chladnějšímu tělesu. Teplota se ustálí na výsledné teplotě t.
Neznámou měrnou tepelnou kapacitu vypočteme podle vzorce:
c1 = m2 . c2 . (t – t2) / m1 . (t1 – t)
- Postup:
- Hmotnost neznámého kovu zvážíme (m1).
- Neznámý kov ponoříme do kádinky s vroucí vodou a necháme cca 2-5min v této vodě. Tím se zahřeje neznámý kov na teplotu 1000C (t1).
- Do zkumavky odměříme 250ml vody (m2).
- Změříme teplotu ve zkumavce (t2).
- Pomocí kleští vložíme neznámý předmět do zkumavky s 250ml vody.
- Pomocí teplotního čidla měříme teplotu a pozorujeme, co se s její hodnotou děje.
- Po ustálení teploty přečteme a zapíšeme výslednou teplotu (t).
- Všechny hodnoty zapíšeme do připravené tabulky a pomocí vzorce (*) vypočteme měrnou tepelnou kapacitu (c1) neznámé látky.
Tabulka:
m1 |
t1 |
m2 |
c2 |
t2 |
t |
|
|
|
|
|
|
Výsledek:
Žáci určí podle vypočtené měrné tepelné kapacity s pomocí matematicko-fyzikálních tabulek druh neznámého kovu.
Žáci se pokusí vysvětlit okolnosti, které mohly způsobit nepřesnosti měření (únik tepla do okolí).
Žáci se experimentálně pokusí tyto okolnosti odstranit a porovnat výsledky měření.
Doplňující úloha I: Mísení dvou stejných kapalin (H2O) různé hmotnosti (m1 a m2) a různé teploty (t1 a t2).
Při tepelné výměně mezi dvěma kapalinami platí kalorimetrická rovnice (vyjadřuje zákon zachování tepelné energie).
Teplejší H2O (index 1)
Chladnější H2O (index 2)
m1 … hmotnost teplejší H2O m2 … hmotnost chladnější H2O
t1 … teplota teplejší H2O t2 … teplota chladnější H2O
c1 … měrná tepelná kapacita teplejší H2O c2 … měrná tepelná kapacita chladnější H2O
t … výsledná teplota směsi H2O po dosažení rovnováhy (t2 < t1)
Q1 = m1 . c1 . (t1 - t) … teplo odevzdané teplejší H2O
Q2 = m2 . c2 . (t – t2) … teplo přijaté chladnější H2O
Q1 = Q2 … zákon zachování mechanické energie
m1 . c1 . (t1 - t) = m2 . c2 . (t – t2) (*)
Jde-li o stejnou kapalinu, platí c1 = c2. Ve vzorci (*) nemusíme počítat u stejných kapalin s jejich měrnou tepelnou kapacitou. Matematicky se měrné tepelné kapacity na obou stranách rovnice vykrátí.
Dostaneme rovnici:
m1 . (t1 - t) = m2 .(t – t2)
Z této rovnice můžeme vyjádřit výslednou teplotu (t) po smísení obou kapalin:
Zadání doplňující úlohy:
Urči výslednou teplotu dvou vzájemně mísitelných kapalin.
Postup:
- Připravíme si dvě kádinky.
- Do každé nalijeme různé množství vody, různé teploty (m1, m2, t1, t2).
- Pomocí teploměru změříme přesně teploty v obou kádinkách a zapíšeme do tabulky.
- Vodu z obou kádinek nalijeme do kádinky třetí a měříme výslednou teplotu t.
- Všechny hodnoty zapíšeme do připravené tabulky a pomocí vzorce (*) výslednou teplotu (t).
- Porovnáme hodnotu vypočtené a naměřené výsledné teploty (t).
- Vysvětlíme možné rozdíly ve výsledcích.
m1 |
m2 |
t1 |
t2 |
t |
|
|
|
|
|
|
|
Doplňující úloha II: Mísení dvou stejných kapalin (H2O) (c1 = c2) stejné hmotnosti (m1 = m2) a různé teploty (t1 a t2 ).
Při tepelné výměně mezi dvěma kapalinami platí kalorimetrická rovnice (vyjadřuje zákon zachování tepelné energie).
Teplejší H2O (index 1)
Chladnější H2O (index 2)
m1 … hmotnost teplejší H2O m2 … hmotnost chladnější H2O
t1 … teplota teplejší H2O t2 … teplota chladnější H2O
c1 … měrná tepelná kapacita teplejší H2O c2 … měrná tepelná kapacita chladnější H2O
t … výsledná teplota směsi H2O po dosažení rovnováhy (t2 < t1)
Q1 = m1 . c1 . (t1 - t) … teplo odevzdané teplejší H2O
Q2 = m2 . c2 . (t – t2) … teplo přijaté chladnější H2O
Q1 = Q2 … zákon zachování mechanické energie
m1 . c1 . (t1 - t) = m2 . c2 . (t – t2) (*)
Jde-li o stejnou kapalinu, platí c1 = c2. Ve vzorci (*) nemusíme počítat u stejných kapalin s jejich měrnou tepelnou kapacitou. Zároveň při stejné hmotnosti kapalin nemusíme počítat ani s hmotností. Matematicky se měrné tepelné kapacity a hmotnosti na obou stranách rovnice vykrátí.
Dostaneme rovnici:
(t1 - t) = (t – t2)
Z této rovnice můžeme vyjádřit výslednou teplotu (t) po smísení obou kapalin:
Zadání doplňující úlohy:
Urči výslednou teplotu dvou vzájemně mísitelných kapalin.
Postup:
- Připravíme si dvě kádinky.
- Do každé nalijeme stejné množství vody, různé teploty (t1 a t2).
- Pomocí teploměru změříme přesně teploty v obou kádinkách a zapíšeme do tabulky.
- Vodu z obou kádinek nalijeme do kádinky třetí a měříme výslednou teplotu t.
- Všechny hodnoty zapíšeme do připravené tabulky a pomocí vzorce (*) výslednou teplotu (t).
- Porovnáme hodnotu vypočtené a naměřené výsledné teploty (t).
- Vysvětlíme možné rozdíly ve výsledcích.
t1 |
t2 |
t |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
- Technické poznámky:
- Metodické poznámky: