ML_U | EDURAMA

106

Metodický pokyn = učitel

Tematické zařazení experimentu

Cíl experimentu

Seznámení žáků s tepelnou vodivostí různých materiálů. Experimentálně ověřit odlišnost vlastnosti tepelných izolantů a vodičů.

Poznámky k realizaci experimentu

Návod na zpracování dat

Závěry z experimentu

Přestože byla výchozí teplota všech destiček stejná, naše teplotní vjemy jsou značně rozdílné. Nejdůležitější roli při tom hraje tepelná vodivost jednotlivých materiálů.
Měď je dobrým vodičem tepla (= snadno se dotykem ruky ohřívá a odvádí z ní teplo, a nám proto připadá, že chladí).
Dřevo, polystyren patří mezi izolanty (= teplo z naší ruky odvádí špatně, a nám proto připadá že hřeje).
Lepší, nebo horší tepelná vodivost materiálu se projevuje mírou změny teploty destičky měřené v malé vzdálenosti od položené ruky.

Žákovské aktivity

Trochu teorie

Každá látka má svoji tepelnou vodivost. Jedná se fyzikální veličinu, charakterizující schopnost látky vést, přenášet teplo. Tato veličina ukazuje rychlost, jakou se teplo šíří a přenáší z jedné zahřáté části materiálu do jiné části materiálu v našem případě dále prostoru zejména chladnějších částí.
Tepelnou vodivost daného materiálu charakterizuje součinitel tepelné vodivosti. Tento součinitel tepelné vodivosti je často, běžně označován zkrácenětepelná vodivost.
Vedení tepla se uplatňuje zejména v pevných látkách, téměř se neprojevuje v kapalinách a plynech. V případě elektricky nevodivých látek můžeme vedení tepla vysvětlit tak, že částice zahřívané části tělesa se více rozkmitají a předávají část své kinetické energie částicím sousedním. V elektricky vodivých látkách se na vedení tepla podílí volné elektrony.

Souvislost se životem, přírodou a praxí

Předchozí úkol 22