Metodický list = žák

Co k experimentu potřebujeme:

• dvě misky s vodou a půdou (1)
• stolní lampu se 100 - 150 W žárovkou nebo sluneční světlo (2)
• dva teplotní senzory (3)
• světelný senzor (4)

Schéma experimentu:

Jak budete postupovat:

• Misky naplňte stejným objemem vody a půdy (přibližně 0,5 dm3). Je důležité, aby počáteční teplota v obou miskách byla stejná, proto nechte zeminu i vodu odstát v miskách několik hodin před experimentem.
• Do misek umístěte tepelné senzory tak, jak je naznačeno na obrázku.
• Nad misky s vodou a se zeminou umístěte zdroj tepelného záření, například 100 - 150 W žárovku, případně je postavte na přímé sluneční světlo. Je důležité, aby obě misky byly od zdroje světla stejně vzdálené.
• Zaznamenávejte minimálně 20 minut časové změny teplot v obou miskách a také osvětlení v prostoru umístění vzorků.
• Uspořádání experimentu v přírodě je podobné. Jeden teploměr umístěte do vody, jejíž teplotu chcete měřit, druhý do půdy, ne však hlouběji než na 5 až 10 cm.

Zpracování naměřených dat:

• Porovnejte získané teplotní křivky.
• Z grafu nebo z tabulky určete maximální teplotu vody i půdy, jakož i amplitudy teploty.

Popřemýšlejte nad zadanými otázkami:

• Z naměřených údajů určete, která látka se zahřála více: půda nebo voda?
• Věděli byste určit, která látka - voda nebo půda se zahřívala rychleji, a která začala dříve ochlazovat?
• Prodiskutujte vaše závěry s učitelem.

Náměty na další aktivity:

• Jelikož jste použili stejné objemy vody a půdy, pokuste se porovnat jejich měrné tepelné kapacity. Která látka má větší měrnou tepelnou kapacitu?