L
5

Nejdelší etapu vývoje života představuje zřejmě vývoj buněk

  • v období prahor od počátků shluků organických látek po nedokonalé buňky nakonec rozrůzněné na výživově nesoběstačné (heterotrofní – především různé bakterie přijímající organické látky z prostředí) a na výživově soběstačné (autotrofní) schopné  získávat energii ze slunečního záření (prvotní sinice) ,
  • v období starohor od nedokonalých buněk k buňkám dokonalým s buněčným jádrem řídícím životní děje i rozmnožování buňky a s dokonalým uvolňováním energie za využití kyslíku buněčným dýcháním v mitochondriích. Na konci tohoto období se zřejmě vedle různých jednobuněčných organismů (řas, prvoků a jednobuněčných hub) začaly formovat i první organismy mnohobuněčné.
11