Uvolňování energie pro život buňky probíhá v podstatě dvěma základními způsoby.

Nedokonalé buňky uvolňují energii potřebnou pro život z energeticky bohatých látek (např. z cukru) bez přístupu kyslíku (kvašením); uvolňují jen malou část této energie, kdežto větší část zůstává v látkách, které přitom vznikají (v alkoholu, v kyselině mléčné a pod.).

Dokonalé buňky naopak využívají energii utajenou v glukóze za přístupu kyslíku (buněčným dýcháním), a to dokonale a přitom se uvolňuje oxid uhličitý. Toto uvolňování energie probíhá v mitochondriích.