Buňka bakterií je nedokonalá - označuje se jako prokaryotická.
Vyvíjela se zřejmě po velmi dlouhou dobu. Odhaduje se, že vývoj těchto buněk začal ze shluků látek před přibližně 4 miliardami let.
Tento vývoj znamenal počátek života, protože buňka je základní stavební a funkční jednotkou života.

Bakterie mají různý tvar – prohlédni si příklady na obrázku:

Bakterie jsou nyní rozšířené všude. Některé jsou užitečné, jiné způsobují vážná onemocnění.

Vyhledej a uveď vždy nejméně 2 příklady nebezpečných (patogenních) bakterií, které způsobují nemoce a 2 příklady bakterií, které lidé různě využívají.

Příklady:

Na obrázku je bakterie (Escherichia coli), která žije ve střevech mnoha živočichů i člověka. Uvolňuje energii pro svůj život v prostředí bez kyslíku. V tomto prostředí je velmi užitečná – brání rozšiřování nebezpečných bakterií a účastní se vytváření vitamínu K. Je však nebezpečná, dostane-li se např. do pitné vody.

Délka bakterie na obrázku je při tomto zvětšení necelé 2 µm.

Prohlédni si vnitřní stavbu buňky bakterie a názvy jejích částí.

Odpověz na otázky podle obrázku:

Povrchem je buňka spojena s okolním prostředím; povrchem se dostávají různé látky dovnitř buňky a naopak z buňky do okolí molekuly různých látek. Buněčná stěna je propustná, ale tenká plazmatická membrána je polopropustná.

Doplň podle obrázku:

Ve vnitřním prostředí je voda a různé látky, které se do bakterie dostávají z okolního prostředí.

Z přijatých látek se v mnoha malých částech buňky vytvářejí bílkoviny – tj. stavební látky pro tělo bakterie.

Plán pro vytváření bílkovin určuje organela, kterou tvoří složitá sloučenina – nukleová kyselina.

Stavba nukleové kyseliny se u různých bakterií liší. Tato organela řídí děje v bakterii a při rozmnožování bakterie se rozděluje a přenáší vlastnosti původní bakterie do nových jedinců.

Připomeň si, jak složitou stavbu má chromozom.

Bakterie jsou velmi rozmanité – některé žijí za přístupu kyslíku, jiné v bezkyslíkatém prostředí, některé využívají různé sloučeniny z prostředí – např. i dusík z atmosféry (bakterie na kořenech bobovitých rostlin). Některé mají i chlorofyl a využívají sluneční záření.