Poměrně rychlým tuhnutím lávy na povrchu zemském povrchu vznikají různé vulkanické horniny s drobnými krystalky (např. čedič), kdežto pod povrchem při pomalém tuhnutí vznikají horniny s většími krystaly typu žuly.

Hromaděním částic usazených hornin vznikaly vrstvy, ve kterých jsou často i zbytky organismů žijících v době vzniku těchto hornin. Příkladem takových hornin jsou různé pískovce, z větších částic hornin pak slepence a z menších částeček jílovce. Usazenými horninami jsou i vápence vznikající usazováním vápenných schránek mořských živočichů (zvláště prvoků) v průběhu sta milionů let.

Z hornin výlevných i usazených v hlubinách za vysokých tlaků, teplot a vlivem radioaktivity vznikaly přetavováním a přeskupováním částeček hornin horniny přeměněné (metamorfované).