Ekologická stabilita krajiny představuje odolnost krajiny proti vodní a větrné erozi, vytváření vhodných podmínek pro zadržování vody v krajině, pro život mnoha organismů, jejichž vztahy udržují přírodní rovnováhu a nedovolují přemnožení škůdců.

Rozhodující význam pro ekologickou stabilitu má v krajině  zeleň: lesy  i rozptýlené skupiny zeleně  (remízky) vytvářejí tzv. biocentra a břehová zeleň, stromořadí, meze apod. vytvářejí tzv. biokoridory (společně se označují jako části systému ekologické stability). Systém ekologické stability je důležitý v každé krajině – a ve vzájemných souvislostech v celé Evropě.