24

Organismy si navzájem pomáhají

 

V přírodě je velmi důležitá i vzájemná pomoc mezi organismy.

Běžným příkladem v naší přírodě jsou lišejníky.

Autor: User:Tigerente – Fotografie je vlastním dílem, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=215043
Autor: No machine-readable author provided. Taka assumed (based on copyright claims). – No machine-readable source provided. Own work assumed (based on copyright claims)., CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=682697

             mapovník zeměpisný  (korovitá stélka)                             terčovník zední (lupenitá stélka)

O tom, že lišejník tvoří dva různé organismy, se přesvědčíme  z jeho vnitřní  stavby. Prohlédni si obrázek vnitřní stavby lišejníku a přiřaď k němu slova vyjadřující jeho části. Rozmysli si, podle čeho můžeš správně přiřadit vrstvu řasy.

svrchní vrstva houby
vrstva řas
spodní vrstvy houby
Kolik organismů vidíš na fotografii lišejníku?
Podrobně si prohlédni obrázek vnitřní stavby lišejníku. Kolik a kterých organismů na něm vidíš?
Které z těchto organismů jsou schopny samostatné výživy z neživého prostředí a proč?
Co potřebují přijímat a co vytvářejí?
Jaké látky potřebuje k výživě získávat houba?

Tělo houby umí přijímat vodu dokonce i z vodních par v ovzduší.

Uvaž, čím je užitečná řasa pro houbu? Co jí může poskytovat
Čím je užitečná houba pro řasu?
Uveď příklady, kde můžeš vidět lišejníky? V jakém prostředí rostou?

Lišejník je tedy podvojný organismus, ve kterém jsou dva druhy na sobě zcela závislé.

Takovému vzájemnému vztahu organismů, kdy jeden organismus pomáhá druhému, se říká symbióza.

Často vzájemná závislost organismů není tak velká – a spíše jeden organismus je pro druhý jen užitečný, vytváří mu podmínky pro jeho život.

Zdroj:  Ekologický přírodopis  pro 6.ročník ZŠ
https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Sciurus_vulgaris#/media/File:Squirrel_on_a_branch_(17025126530).jpg

Čím a pro které organismy může být užitečný starý strom s dutinami?  

Velký význam má spolupráce mezi organismy, kterou ani nevidíme, protože se odehrává v půdě.

Připomeň si nejdříve:

Proč je dusík důležitý pro všechny rostliny? Ve kterých organických látkách je dusík?
Odkud obvykle téměř všechny rostliny získávají dusík pro stavbu bílkovin?
Mohou (až na výjimky) získávat rostliny dusík ze vzduchu?

Prohlédni si obrázek, který ukazuje výjimku v získávání dusíku z půdy..

Zdroj: Ekologický přírodopis pro 6.ročník ZŠ
http://imgarcade.com/nitrogen-fixing-bacteria-in-nodule.html

                                                                       silně zvětšeno

Na obrázku jsou vidět malé hlízky na kořenech bobovité rostliny.

V hlízkách jsou půdní bakterie (tzv. hlízkové bakterie), které umí získávat dusík ze vzduchu a předávat ho rostlině. Žijí pouze na kořenech bobovitých rostlin.

Zjisti a uveď alespoň 3 příklady bobovitých rostlin:
Uvaž, proč jsou bobovité rostliny bohaté na bílkoviny?

Proč asi někdy zemědělci zasejí na podzim  na pole  ještě některou bobovitou rostlinu a pak ji zaorají a nechají v půdě.  

Proč se říká , že takové zelené hnojení půdu obohacuje a čím?

Velmi mnoho takových „pomocných“ vztahů (různé symbiózy) je mezi organismy i ve vodě – hlavně v mořích.

Proč asi žraloci neublíží malým rybkám, které se živí drobnými organismy z povrchu jejich těla?
Viděl(a) jsi takové vztahy někdy v televizi? Pokud ano – popiš je:

11